Myslíte si, že špatná paměť je normální? Máte smartphone? Nebo jen obyčejnou tužku a papír? Jasně, že ano, to má přece každý. Všechno, co si potřebujeme zapamatovat, si můžeme někam zapsat. Proč bychom se tedy měli zajímat, jak si zlepšit paměť? Každý den se na nás valí tolik informací, že stejně ani není možné si všechno zapamatovat? Tak proč vůbec trénovat paměť a „ztrácet čas“ u cvičení na zlepšení paměti?

Protože...

Protože i když se to na první pohled nezdá, paměť je čím dál důležitější. Dnešní svět je tak přetechnizovaný, že postupně čím dál víc a víc přenášíme zodpovědnost pamatovat si na technické pomůcky, přístroje a digitální média. Zapomínáme při tom ale na jednu věc. Jsou okamžiky, kdy svou paměť použít musíme, a nemůžeme se spolehnout na nic jiného.

Když nemůžeme mít lísteček

Nejlepším příkladem jsou různé prezentace a diskuze. Nejlepší prezentátoři, manažeři, obchodníci nebo učitelé jsou vždycky ti, kteří mají paměť jako slon, protože jsou schopni velmi rychle reagovat. Díky dobré paměti se jejich reakční doba několikanásobně zrychluje, což mimo jiné vzbuzuje velký respekt. Ale k tomu se ještě dostaneme.

Jistě, nákupní seznam si můžeme dát do počítače, vyfotit do telefonu nebo napsat na lísteček. Někdy ale lísteček mít nemůžeme. Když začneme na jednání vyhledávat informace z nějakého seznamu, působí to hloupě. Když si nepamatujeme důležité informace z minulého jednání s klientem, působí to hloupě. Člověk, který zapomene během důležitého hovoru v cizím jazyce jedno nebo dvě slovíčka, obyčejně velmi znervózní a znejistí. A učitel se špatnou pamětí, který zapomene, o čem minule přednášel, je ztracený, protože mu studenti můžou tvrdit něco úplně jiného (a ano, i takové případy znám:-)).

Paměť funguje stejně jako svaly. Když ji netrénujeme, zleniví. Krásně je to vidět, když končí letní prázdniny. Stačí dva měsíce volna a spousta lidí má v září najednou v hlavě úplně prázdno. Na podzimních kurzech studenti často říkají „Ty jo, já se do toho nemohl po prázdninách vůbec dostat, nemohl jsem se nic naučit, první semináře byly utrpení.“ Je to právě proto, že během prázdnin paměť vypouští, „nechávají ji odpočinout“. Spousta lidí také říká: „Já už jsem tak dlouho po škole a tak dlouho jsem se aktivně nic neučil, že než tu svou paměť nastartuju, tak to trvá půl roku.“ A mají naprostou pravdu.

Sebevědomí, respekt a úspěch v práci

Za těch šestnáct let, co se trénováním paměti zabývám, jsem zjistil zajímavou věc. Lidé mají velký respekt před těmi, kdo si dobře pamatují. Jména, obličeje, informace z nějakého jednání nebo třeba i citáty. Dobrá paměť přináší větší respekt. S tím pak přichází větší sebevědomí. A s větším sebevědomím nevyhnutelně přichází větší úspěchy. Jak na našem diskusním fóru napsal Karel, který se díky paměťovým technikám naučil nazpaměť všechny svátky v kalendáři:

„Samo o sobě je to celkem k ničemu (řeknete si asi), když dnes jsme přes mobil vždy on-line. Jenže, když jsem tento projekt (cíl, výzvu...) dokončil, tak jsem najednou pocítil obrovskou dávku sebevědomí a začal jsem jinak přemýšlet. Zmizelo negativní myšlení. Měl jsem najednou pocit, že dokážu cokoliv (potom jsem se ještě naučil cca 150 tel. čísel). Najednou jsem to byl já, kdo baví společnost, kdo se chce prosadit. Např. v obchodech mi nedělá problém si vykomunikovat slevu. No a i v práci jsem se rozhodl stát se manažerem. A když před měsícem přišla nabídka, nemusel jsem si ji ani rozmýšlet, a hned jsem ji přijal. A všechno nyní beru jako hru. Takže svůj život nyní dělím na ten "před kalendářem" a "po kalendáři". A tipněte si, který je lepší?“

Výběr školy a cizí jazyk

Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v našem životě je výběr školy, kterou budeme studovat. Jak střední, tak vysoké. Bohužel kolem sebe často vidím, že si spousta lidí vybere místo toho, co by opravdu chtěli studovat a co by je bavilo, raději to, na co podle svého názoru má, a co si myslí, že zvládne. Někdo by chtěl studovat například medicínu či práva, ale řekne si: „Na to já ale nemám paměť, to se prostě nezvládnu naučit.“

To je ale obrovská škoda, protože já věřím, že opravdu dobří můžeme být jedině v tom, co nás baví. A jediné, co nám v tom brání, je naše nevycvičená paměť. Protože kdo má dobrou paměť a zná techniky na trénování a používání paměti, je schopný si zapamatovat a naučit se prakticky cokoliv. A pak může studovat jakoukoliv vysokou školu. Proto je paměť tím prvním, na čem bychom měli zapracovat. Dobrá paměť nám otevře dveře k čemukoliv, co budeme chtít dělat. Proto říkáme, že dobrá paměť je základ úspěchu.

Samostatnou kapitolou jsou cizí slovíčka a cizí jazyky obecně. Spousta lidí se chce naučit cizí jazyk. Vidíme to i na našich kurzech. Stačí se o učení cizího jazyka jen zmínit a všichni hned zbystří. Problém je, že většina lidí neví, jak na to, jak ta slovíčka vůbec zpracovávat. Stejně, jako třeba čísla a jména, jsou cizí slovíčka abstraktní a pro naši paměť velmi těžko uchopitelná. Existuje však technika, která je v rámci učení slovíček velmi prospěšná. Lidé většinou zpočátku nevěří a jsou trošku skeptičtí, ale to k tomu patří. Máme účastníky, kteří se pomocí této techniky učí dokonce i čínštinu a velmi si to pochvalují.

Stařecká demence a Alzheimer

I to je důležité téma, o kterém mluvíme na kurzech. Existují výzkumy, které tvrdí, že při dlouhodobém tréninku paměti mají starší lidé o 40 až 50 procent menší pravděpodobnost, že onemocní stařeckou demencí nebo Alzheimerovou chorobou. Na druhou stranu je ale pravda, že existují i výzkumy, podle kterých mezi tím žádný vztah neexistuje. Tak je to ale s výzkumy vždycky. Absolutní pravda neexistuje. Já věřím, že pokud je tu byť jen malá šance, že díky trénování paměti můžeme zůstat i v důchodu bystří a v mentální kondici, rozhodně to má smysl. Pozor ale, trénovat paměť neznamená luštit křížovky, kde po sto padesáté deváté vyplňuji ten samý pojem, který už mám dávno uložený v dlouhodobé paměti!:-)

A jak to bude dál?

Už dnes existuje zařízení, které si připnete na košili, a ono pak neustále snímá fotky a točí videa a všechny tyhle vaše „vzpomínky“ ukládá na externí server někde v Severní Americe. Znamená to, že paměti totálně odzvonilo? Já si myslím, že naopak. Není tomu tak dávno, co se předpovídalo, že elektronické čtečky knih vytlačí klasické knihy. To se ale nestalo. A s pamětí je to podobně.

Málokdo ví, že zlepšení paměti a koncentrace spolu úzce souvisí. Jak ukazují studie, mladí lidé mají s koncentrací čím dál větší problémy. Mají kolem sebe tolik přístrojů a působí na ně tolik vlivů, které rozptylují jejich pozornost, že se čím dál míň a míň dovedou koncentrovat na psaný text a jeho zpracování a porozumění. A to by mohl být do budoucna docela problém. Čtení je vlastně trénink koncentrace a to samé se dá říct o trénování paměti.

Zlepšení paměti tak není nic nemožného. Pomocí paměťových technik to jde úplně samo. Pochopit základní principy ukládání informací do paměti zvládnou účastníci našich kurzů za malou chvíli. A cvičení paměti je pak jen o používání technik v praxi, často tak paměť trénujete, aniž byste si to uvědomili – například, když si v supermarketu snažíte vybavit, co všechno potřebujete nakoupit. Základním pravidlem pro zlepšení paměti je, že pokud si chcete zapamatovat určitou věc, není zapotřebí udělat nic jiného, než si tuto věc spojit neboli asociovat s jistým neměnným a fixním objektem za pomoci vaší vlastní fantazie. V ideálním případě pak informace k zapamatování napojit na body paměťové cesty.

Pro jednodušší ukládání informací do paměti je třeba co nejvíce využívat své smysly! Všechny vaše vnitřní obrazy musí být co nejživější, zkuste zapojit maximálně svůj čich, sluch, hmat, chuť. Využívejte pohyb a rytmus, které nám pomohou vytvořit silnější paměťovou stopu. Představte si pohyblivé obrazy v prostoru! Výborné je zapojit humor nebo třeba i erotiku. Čím více jsou naše vnitřní obrazce komické, směšné, absurdní a surrealistické, o to lépe jsou připraveny pro lepší a hlubší vštípení do paměti. Čím více tedy zapojíme naši fantazii, barvy nebo třeba nadsázku pro zapamatování si, o to více dojde ke zlepšení paměti.