Máte smartphone? Nebo iPad? Nebo jen úplně obyčejnou tužku a papír? Jasně, že ano, to má přece každý. Všechno, co si potřebujeme zapamatovat, si můžeme někam zapsat. Proč bychom si tedy měli něco pamatovat z hlavy? Každý den se na nás valí tolik informací, že to stejně ani není možné. Navíc spoustu z nich si ani pamatovat nechceme. Tak proč vůbec trénovat paměť?
Protože...
Protože i když se to na první pohled nezdá, paměť je čím dál důležitější. Dnešní svět je tak přetechnizovaný, že postupně čím dál víc a víc přenášíme zodpovědnost pamatovat si na technické pomůcky, přístroje a digitální média. Zapomínáme při tom ale na jednu věc. Jsou okamžiky, kdy svou paměť použít musíme, a nemůžeme se spolehnout na nic jiného.
Když nemůžeme mít lísteček
Nejlepším příkladem jsou různé prezentace a diskuze. Nejlepší prezentátoři, manažeři, obchodníci nebo učitelé jsou vždycky ti, kteří mají dobrou paměť, protože jsou schopni velmi rychle reagovat. Díky dobré paměti se jejich reakční doba několikanásobně zrychluje, což mimo jiné vzbuzuje velký respekt. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Jistě, nákupní seznam si můžeme dát do počítače, vyfotit do telefonu nebo napsat na lísteček. Někdy ale lísteček mít nemůžeme. Když začneme na jednání vyhledávat něco někde z nějakého seznamu, působí to hloupě. Když neřekneme klientovi důležitou informaci hned, ale musíme jí někde hledat, působí to hloupě. Když si nepamatujeme důležité informace z minulého jednání s klientem, působí to hloupě. Člověk, který zapomene během důležitého hovoru v cizím jazyce jedno nebo dvě slovíčka, obyčejně velmi znervózní a znejistí. A učitel, který zapomene, o čem minule přednášel, je ztracený, protože mu studenti můžou tvrdít něco úplně jiného (a ano, i takové případy znám:-)).
Paměť funguje stejně, jako svaly. Když ji netrénujeme, zleniví. Krásně je to vidět zrovna teď, když končí letní prázdniny. Stačí dva měsíce volna a spousta lidí má v září najednou v hlavě úplně prázdno. Na podzimních kurzech studenti často říkají „Ty jo, já se do toho nemohl po prázdninách vůbec dostat, nemohl jsem se nic naučit, první semináře byly utrpení.“ Je to právě proto, že během prázdnin paměť vypouští, „nechávají ji odpočinout“. Spousta lidí také říká: „Já už jsem tak dlouho po škole a tak dlouho jsem se aktivně nic neučil, že než tu svou paměť nastartuju, tak to trvá půl roku.“ A mají naprostou pravdu.
Sebevědomí, respekt a úspěch v práci
Za těch šestnáct let, co se trénováním paměti zabývám, jsem zjistil zajímavou věc. Lidé mají velký respekt před těmi, kdo si dobře pamatují. Jména, obličeje, informace z nějakého jednání nebo třeba i citáty. Dobrá paměť přináší větší respekt. S tím pak přichází větší sebevědomí. A s větším sebevědomím nevyhnutelně přichází větší úspěchy. Jak na našem diskusním fóru napsal Karel, který se díky paměťovým technikám naučil nazpaměť všechny svátky v kalendáři:
„Samo o sobě je to celkem k ničemu (řeknete si asi), když dnes jsme přes mobil vždy on-line. Jenže, když jsem tento projekt (cíl, výzvu...) dokončil, tak jsem najednou pocítil obrovskou dávku sebevědomí a začal jsem jinak přemýšlet. Zmizelo negativní myšlení. Měl jsem najednou pocit, že dokážu cokoliv (potom jsem se ještě naučil cca 150 tel. čísel). Najednou jsem to byl já, kdo baví společnost, kdo se chce prosadit. Např. v obchodech mi nedělá problém si vykomunikovat slevu. No a i v práci jsem se rozhodl stát se manažerem. A když před měsícem přišla nabídka, nemusel jsem si jí ani rozmýšlet, a hned jsem jí přijal. A všechno nyní beru jako hru. Takže svůj život nyní dělím na ten "před kalendářem" a "po kalendáři". A tipněte si, který je lepší?“
Výběr školy a cizí jazyk
Jedním z nejdůležitějších rozhodnutí v našem životě je výběr školy, kterou budeme studovat. Jak střední, tak vysoké. Bohužel kolem sebe často vidím, že si spousta lidí vybere místo toho, co by opravdu chtěli studovat a co by je bavilo, raději to, na co podle svého názoru má, a co si myslí, že zvládne. Někdo by chtěl studovat například medicínu či práva, ale řekne si: „Na to já ale nemám paměť, to se prostě nezvládnu naučit.“
To je ale obrovská škoda, protože já věřím, že opravdu dobří můžeme být jedině v tom, co nás baví. A jediné, co nám v tom brání, je naše nevycvičená paměť. Protože kdo má dobrou paměť a zná techniky na trénování a používání paměti, je schopný si zapamatovat a naučit se prakticky cokoliv. A pak může studovat jakoukoliv vysokou školu. Proto je paměť tím prvním, na čem bychom měli zapracovat. Dobrá paměť nám otevře dveře k čemukoliv, co budeme chtít dělat. Proto říkáme, že dobrá paměť je základ úspěchu.
Samostatnou kapitolou jsou cizí slovíčka a cizí jazyky obecně. Spousta lidí se chce naučit cizí jazyk. Vidíme to i na našich kurzech. Stačí se o učení cizího jazyka jen zmínit a všichni hned zbystří. Problém je, že většina lidí neví, jak na to, jak ta slovíčka vůbec zpracovávat. Stejně, jako třeba čísla a jména, jsou cizí slovíčka abstraktní a pro naši paměť velmi těžko uchopitelná. Existuje však technika, která je v rámci učení slovíček velmi prospěšná. Lidé většinou zpočátku nevěří a jsou trošku skeptičtí, ale to k tomu patří. Máme účastníky, kteří se pomocí této techniky učí dokonce i čínštinu a velmi si to pochvalují. Často i říkají, že na klasické jazyky jako angličtinu a španělštinu to jde jako po másle.
Stařecká demence a Alzheimer
I to je důležité téma, o kterém mluvíme na kurzech. Existují výzkumy, které tvrdí, že při dlouhodobém tréninku paměti mají starší lidé o 40 až 50 procent menší pravděpodobnost, že onemocní stařeckou demencí nebo Alzheimerovou chorobou. Na druhou stranu je ale pravda, že existují i výzkumy, podle kterých mezi tím žádný vztah neexistuje. Tak je to ale s výzkumy vždycky. Absolutní pravda neexistuje. Já věřím, že pokud je tu byť jen malá šance, že díky trénování paměti můžeme zůstat i v důchodu bystří a v mentální kondici, rozhodně to má smysl. Pozor ale, trénovat paměť neznamená luštit křížovky, kde po sto padesáté deváté vyplňuji ten samý pojem, který už mám dávno uložený v dlouhodobé paměti!:-)
A jak to bude dál?
Už dnes existuje zařízení, které si připnete na košili, a ono pak neustále snímá fotky a točí videa a všechny tyhle vaše „vzpomínky“ ukládá na externí server někde v Severní Americe. Znamená to, že paměti totálně odzvonilo? Já si myslím, že naopak. Není tomu tak dávno, co se předpovídalo, že elektronické čtečky knih vytlačí klasické knihy. To se ale nestalo. A s pamětí je to podobně.
Jak ukazují studie, mladí lidé mají čím dál větší problémy s koncentrací. Mají kolem sebe tolik přístrojů a působí na ně tolik vlivů, které rozptylují jejich pozornost, že se čím dál míň a míň dovedou koncentrovat na psaný text a jeho zpracování a porozumění. A to by mohl být do budoucna docela problém. Čtení je vlastně trénink koncentrace a to samé se dá říct o trénování paměti. Proto ten, kdo bude umět paměť využívat, bude mít podle mě do budoucna velikou výhodu. Ale paměť je potřeba trénovat, stejně jako svaly. Protože jinak o ní, stejně jako o ty svaly, přijdeme.
