V jednom z našich článků, který u vás vyvolal hodně pozitivních reakcí, jsme se věnovali psané podobě anglických slovíček. Dnes se podíváme na zoubek českému pravopisu! Čeština je sice krásný jazyk, ale ukrývá v sobě nespočet nástrah a odchylek. A přece jen je trochu ostuda, když děláme pořád dokola chyby v mateřském jazyce. Co si asi tak pomyslíte o kolegovi, od kterého vám přijde e-mail plný chyb, nebo o potenciálním partnerovi, od kterého přijde SMS plná hrubek?
Často se spoléháme na chytré přístroje a různé editory, ale pozor, ty neodhalí vše! My vám dnes ukážeme, jak pomocí paměťových technik vyzrát na pravopis slov, ve kterých lidé chybují nejčastěji.
Netradičně začneme malým testem. Schválně si vyzkoušejte napsat nebo alespoň v hlavě představit psanou podobu těchto slov:
Tch _ ně (manželova matka)
V _ j _ mka (vybočení z normálu)
_ hlédnout (podívat se na film)
T _ p (odhad)
Standar _ (norma)
(správné odpovědi naleznete níže)
Pokud jste s odpověďmi neměli žádné problémy, gratulujeme. I tak se ale můžete podívat, jak je možné se pravopis výše uvedených slov lehce naučit a můžete využít naše rady na slova, která právě vám dělají potíže. Nebojte se, nezahltíme vás pravidly z mluvnice a složitými poučkami. Na internetu často najdete seznamy nejčastějších chyb, ale většinou se nedozvíte, jak si správnou formu zapamatovat. My vás správný pravopis naučíme pomocí paměťových technik formou příběhů, stejně jako je tomu v naší aplikaci 2000 SLOVÍČEK. U cizích slovíček používáme Metodu slovíček v příbězích, která je postavena na výslovnosti. U českých slov se dá ale předpokládat, že slovo jako takové již znáte, do hlavy vám však nejde právě podoba psaná. I tady můžeme využít techniku, někdy bude stačit jen malé naťuknutí.
Dost už bylo teorie. Jdeme na to a začneme hned zostra s tchyní. Věděli jste, že se správně píše s krátkým „y“? Vzhledem k tomu, že výslovnost je dlouze „tchýně“, většina lidí pravopis neřeší a automaticky píše dlouhé „ý“. Stačí si ale představit příběh, který nám pomůže si zapamatovat krátké „y“. Opět budeme, jako u všech paměťových technik, co nejvíce zapojovat fantazii a představivost. Někdo, koho tchyně dovádí k šílenství, by si ji možná nejraději představil o hlavu kratší. Podobně emotivní představy fungují, ale postačí i, když si třeba představíte, jak jí zkrátíte třeba vlasy či sukni ☺ Důležité zkrátka je, aby byl v asociaci s tchyní obsažen motiv krácení, dáte tak paměti najevo – pozor, tady píšeme krátké „y“.
Slovo výjimka je tím snad úplně nejčastěji špatně psaným slovem z našeho výběru. Všichni pravděpodobně víme, že po v bude tvrdé „y“ a po j měkké „i“. Jak si ale vštípit, že první íčko bude dlouhé a to druhé krátké? Jednoduše! Stačí, když si uvědomíte, že výjimka odkazuje na to, že něco vybočuje z normálu, je to vlastně taková výhybka (tedy první dlouhé a druhé krátké). Nebo na to můžete jít „od lesa“ a říct si, že kdyby to bylo naopak, tedy „vyjímka“, tak z toho vlastně zbyde jímka a ta nemá s výjimkou nic společného :-D
Slovo zhlédnout můžete samozřejmě napsat i se „s“ na začátku. Chcete-li ale vyjádřit, že jste něco spatřili jako třeba zhlédli nový film, musíte použít jedině variantu se „z“. Abyste v budoucnu nemuseli váhat, kterou možnost zvolit, prostě si jen představte následující obraz: Po zhlédnutí filmu na filmové plátno Zorro mstitel vyseká velké hořící „Z“ a vy víte, že film skončil.
Tak schválně, tipli jste správně, že když se jedná o tip ve smyslu odhadu, píše se s měkkým „i“? Ode dneška již tipovat nemusíte. Prostě si jen představte, že když vyplňujete sázecí tiket (tipujete), jednotlivá čísla tam označujete típnutím cigarety.
Posledním slovem, kterému se dnes podíváme na zoubek, je slovo standard. Často se můžete setkat s vyjádřením, že nějaký podnik nabízí „nadstandartní služby“. Jelikož ale kvalita služeb nemá pranic společného se standartou (vlajka prezidenta republiky), je tato varianta špatně, byť textové editory ji zpravidla tolerují, takže bacha! Můžete si představit, že vám na dovolené dají pokoj standard, ve kterém je postavený malý stan a uvnitř najdete dar v podobě dolarové bankovky. Nebo bohatě stačí jen představa pokoje standard polepeného dolarovými bankovkami, abyste si uvědomili, že slovo končí písmenem „d“.
Toto byla jen malá ochutnávka toho, jak je možné paměťové techniky využít. Základem je, vytvořit si mezi problematickým slovem a pomůckou pevné spojení. Budeme rádi, když se s námi v komentářích podělíte o vaše nápady, jak si zapamatovat další pravopisné strašáky.
Pěkný podzim vám přeje vaše Škola paměti!
