Že se Sněžka nachází v Krkonoších, jistě víte. Uměli byste ale na slepé mapě Krkonoše označit? A co teprve takové Lužické hory? Všichni jsme pohoří České republiky probírali a většina z nás také nějaké ty naše hory navštívila, přesto s jejich lokalizováním často váháme.
Jak jste již z názvu pochopili, dnes se společně podíváme na to, jak vyzrát na slepou mapu. Ještě před tím vás ale čeká malý test. Podívejte se na slepou mapu ČR na obrázku a upřímně si zkuste říct, jestli byste zvládli určit, kde se nacházejí tato pohoří: Krkonoše, Jeseníky, Lužické hory, Orlické hory, Jizerské hory a Krušné hory
Jak vám to šlo? Poradili jste si s tím, anebo se vám všechny ty Orlické, Jizerské a Lužické hory přinejmenším pomíchaly? Pokud to pro vás byla hračka, pak vám gratulujeme a v této fázi se s vámi můžeme rozloučit :-D To byl samozřejmě vtip, určitě pokračujte ve čtení dál, jistě totiž existuje nějaké místo, s jehož lokalizací máte problém. Případně můžete náš návod použít při učení se svými ratolestmi, které se slepými mapami bojují ve škole.
Jak jste již u nás ve Škole paměti zvyklí, často vám radíme, abyste se snažili v informacích, které se učíte „něco najít“. Ať už jde o slovíčka, značky chemických prvků, díla spisovatelů, nebo klidně i jména nových kolegů, vždy je třeba převést neuchopitelné na představitelné. Stejným způsobem budeme postupovat i u pohoří. Nejprve v nich tedy najdeme cokoliv, co si lze dobře představit. Každého napadne možná trochu jiná asociace, my budeme vycházet z toho, jak dané pohoří zní.
Krušné hory – kružítko
Lužické hory – lůžko
Jizerské hory – Jizerská padesátka (závod v běhu na lyžích)
Krkonoše – Krakonoš
Orlické hory – orel
Jeseníky – jesličky
Nyní, když máme ke každému pohoří zvolený jeden zástupný pojem, můžeme jít dál. Pevně si spojíme první pohoří s místem na mapě a vytvoříme příběh, který bude obsahovat další pohoří.Začneme vlevo u západního výběžku, nepřipomíná vám trošku držátko kružítka? Pokračujeme dál. Představte si, jak kružítkem propíchnete kamarádovo vodní lůžko, on se probudí a naštvaně vyrazí na Jizerskou padesátku. Je nejrychlejší a Krakonoš mu jako první cenu předává zlatého orla. Ten mu ale uletí a uhnízdí se v jesličkách.
Tímto způsobem můžete pokračovat i se zbývajícími horami, jen si příběh prodloužíte.
Důležité ale je, abyste si příběh pouze nečetli. V klidu si pak zavřete oči a celý si jej představte. Jedině tak napomůžete uložení pohoří do paměti. Celé si to pak ještě večer a druhý den zopakujte a příště už na hory zamíříte neomylně do toho správného výběžku. ☺
Doufáme, že jsme vám tímto článkem ukázali, jak široké jsou možnosti využití paměťových technik. Vždy, když budete vy nebo vaši blízcí bojovat s pamatováním nějakých informací, zkuste v nich „něco najít“ a zamyslete se, jestli byste si nemohli jejich ukládání ulehčit paměťovými technikami.
Krásný zbytek léta!