Občas říkám na kurzech trénování paměti, že lidé snad dělají při učení cizích jazyků všechno úplně obráceně. V dnešní době se dobrá znalost minimálně jednoho světového jazyka víceméně očekává. Kromě toho chceme cestovat, zkusit práci v zahraničí, čerpat z cizojazyčných zdrojů nebo třeba komunikovat s kolegy ze zahraničí – znalost jazyků je zkrátka nutnost. Proč to ale jde tak ztuha?
Většinou proto, že nás nikdy nikdo nenaučil, jak se jazyky efektivně učit. Plácáme se v učení bez jakéhokoli systému, výsledky se nedostavují a většina lidí to zkrátka vzdává s tím, že na jazyky nemá hlavu. Kdepak hlavu, nemáte techniku a systém! Co jsou tedy největší chyby, které lidé při učení jazyků dělají a čeho bychom se měli vyvarovat?
1. Demotivace
„Na jazyky já nemám hlavu, říkala mi to už učitelka na základní škole!“.
To byste se divili, jak často tuto větu slýchám. Nenechte se ale ovlivnit tím, co vám kdo kdy řekl. Když se rozhodnete, najdete si systém a budete k učení přistupovat o něco pozitivněji, hned to půjde lépe.
„Stydím se mluvit cizím jazykem, ostatní mluví mnohem lépe než já.“
Je zajímavé, že tohle je tak trochu český fenomén. Často se v jiných zemích setkávám s tím, že lidé umí cizí jazyk minimálně, přesto se ale nebojí a suverénně se pouští do řeči. Občas bychom se měli také trochu odvázat a nebýt k sobě tak přísní. Většině cizinců vaše chyby nebudou vadit a nikdo ani nečeká, že budeme mluvit jako rodilý mluvčí.
„Už se učím anglicky deset/patnáct/dvacet let a pořád nic….“
To je výsledek nedostatku systematičnosti v učení jazyka, zkrátka nevíte jak na to, učení nemá jasnou strukturu, řád ani pravidelnost. Pak se logicky dostavuje demotivace, někdy i těžká deprese…
2. Biflování slovíček
Pro naši paměť jsou slovíčka v cizím jazyce příliš abstraktní a nezajímavá. Jsou to často nicneříkající slova, se kterými naše paměť neví, jak zacházet. Většinou se je snažíme zapamatovat pouhým opakováním dokola. Výsledkem takového biflování však často bývá, že se na stejné slovo jdeme do slovníku podívat již poněkolikáté a stále nic. To by bylo, aby i na učení slovíček neexistovala paměťová technika!:-)
Takzvaná Technika klíčového slova využívá podobnosti slovíček se známými slovy v naší mateřštině a můžete díky ní zvládnout za hodinu 150-200 slovíček! Detailně ji vysvětlujeme a trénujeme na Kurzu na učení cizích jazyků a budeme se jí také věnovat v jednom z našich dalších článků - máte se na co těšit!
3. Neexistující systém
Technika je důležitá, ale je zde i něco dalšího - většině z nás schází při učení jazyků jakýkoli systém! Učíme se nahodile a nepravidelně, neopakujeme a pak se z nás stávají notoričtí začátečníci. Efektivní studium jazyků přitom spočívá na správném rozvržení jedné lekce, metodě klíčové slova, závěrečném shrnutí a poctivém opakování. Lekci je dobré začít tím, že si přečtete slovíčka, podíváte se na jejich výslovnost a na gramatiku. Dále si přeložíte úvodní článek a naučíte se slovíčka ideálně pomocí Techniky klíčového slova. Gramatiku a slovíčka dostatečně procvičíte a na další lekci byste měli přejít až poté, co zvládnete závěrečný překlad.
4. Lenost a zase ta lenost
Neříkám, že všechny, ale hodně jazykových škol nemá v hodinách žádnou návaznost. Každý týden se probírá něco jiného, lektor nic neshrnuje, neopakuje, jeden týden se zkrátka mluví o cestování, vyhrkne na vás spoustu nových slovíček, ale druhý týden už se probírá gastronomie a slovíčka k cestování upadají do zapomnění…. a to je škoda!
Někdy máme i snahu se slovíčka naučit, ale největší chybou je se je nabiflovat, a pak se na ně do další hodiny ani nepodívat. Většinou se nám do opakování moc nechce, ale pak jen docílíme toho, že se je učíme pořád dokola. Poslední výzkumy z oblasti neurovědy jasně říkají (a to bez kompromisů), že naučená slovíčka je třeba si zopakovat do 10 minut, následně pak do 24 hodin. Pokud takové opakování neuděláte, nemůžete se pak divit, že do další hodiny polovinu z toho zapomenete.
5. Nevhodné učebnice
Učebnice jsou kapitola sama o sobě. Asi to znáte, každá jazykové škola učí podle jiných učebnic, takže vám nezbyde nic jiného než si ke kurzu pořídit ještě drahou učebnici, ještě dražší exercise book, možná ještě klíč a doporučený slovník. Tyhle učebnice jsou krásné. Jsou na křídovém papíře, plné kvalitních a barevných fotek a moderních článků. Říkáte si možná: „Mám sice prázdnou peněženku, ale aspoň mám články o nejnovějších trendech a ne o nějaké Prokop´s family, to mi teď ta angličtina určitě půjde.“….ale! Možná to bude znít hodně provokativně, ale ještě jsem neviděl NIKOHO, kdo by se z takových knížek naučil cizí jazyk!! Velmi často postrádají správnou strukturu, lekce na sebe nenavazují, není tam dostatečné procvičení a shrnutí. Většinou slouží spíše jen jako doplněk výuky lektora.
Domnívám se, že správná jazyková učebnice, by měla mít jasně strukturované lekce. Měla by obsahovat tematický úvodní článek, slovíčka, vysvětlení gramatiky, procvičení a hlavně závěrečný překlad, který by měl obsahovat slovíčka, základní fráze z úvodního článku a gramatiku dané lekce. Ten by měl být takovým vaším ověřením – pokud zvládnete závěrečný překlad, můžete jít dál.
Vzhledem k tomu, že se mě na kurzech účastníci často ptají, které učebnice bych tedy doporučil, pokusil jsem se z omezeného výběru vybrat ty nejlepší u hlavních jazyků (aj, nj, šj, fj):
Angličtina pro jazykové školy (autoři: Eva Zábojová, Peprník Jaroslav, Stela Nangonová)
Ano správně, jedná se opravdu starou známou Prokop´s family. Učebnice má ale přesně tu strukturu, kterou by mít měla. Závěrečná shrnutí obsahují slovíčka a gramatiku dané lekce, pokud budete přesně podle knížky postupovat, budeme mít angličtinu v malíku.
Hodnotím: 1 a doporučuji.
Francouzština (nejen) pro samouky (autorka: Marie Pravdová)
Španělština (nejen) pro samouky (autorka: Libuše Prokopová)
Nejsou sice tak systematické, ale struktura je také vyhovující.
Hodnotím 1- a doporučuji.
Němčina pro samouky (autorky Veronika Bendová, Drahomíra Kettnerová)
Obecně musím říci, že jsem byl poněkud zklamán z výběru a především zpracováním učebnic pro německý jazyk. Tato učebnice působí trochu zmateně, ale lekce obsahují slovíčka, článek, cvičení, gramatiku a otázky, která navazují na článek, na konci knihy je velmi důležitý klíč.
Hodnotím 1- a doporučuji.
Němčina pro jazykové školy (autorka: Věra Höppnerová)
Klasika, já jsem se před více než 20 lety učil právě podle této učebnice. Tedy ne podle této, ale psala ji stejná autorka. Trochu moc gramatiky na každý díl, ale němčina je zkrátka gramaticky náročnější.
Hodnotím 2+ a doporučuji.
Takže co napsat závěrem? Můžete se držet starých metod učení jazyků, ale není už čas zkusit to tentokrát trochu efektivněji? Je možná načase trochu změnit přístup k učení jazyků, a ochutnat sílu Techniky klíčového slova, myslet pozitivně, nebát se promluvit, i když to nebude dokonalé, a najít si systém, podle kterého budete postupovat. Nový jazyk tak s trochou píle můžete slušně ovládat již za půl roku.
A jak jdete na učení jazyka vy? Zajímá nás, jak vám to jde, co vám funguje nejlépe nebo s čím máte naopak největší problém. Dejte nám vědět v diskuzi pod článkem.