Článek je dopisem od vážené účastnice všech kurzů Školy paměti Viery Wallnerové, který jsme přeložili ze slovenštiny a zveřejnili s jejím laskavým souhlasem.
Zdravím Jakube,
zanedlouho mi bude 68 let. Přibývá to. Na Základním kurzu Školy paměti jsem byla u Vás v Praze v květnu 2016, pak jsem se „hecla“ na kurz Zrychleného učení jazyků a poměrně slušně jsem za tři roky zvládla angličtinu na úroveň B2+. Učila jsem se podle vaší metodiky, slovíčka, učebnice, opakování, nevymýšlela jsem si svá vylepšení ani zkratky.
Pouze ze zvědavosti a hlavně proto, že jsem se u Vás dobře cítila, jsem šla i na Váš Kurz pro pokročilé. A trénuji dosud, i když méně, abych nevypadla ze cviku.
Mimo jiné mám uloženo 14 telefonních čísel svých přátel a rodiny. Ztráta mobilu nebo porucha mě nerozhází, na dotaz „prosím číslo na vašeho manžela“ sypu číslo z rukávu i při řízení. Kurýra u branky šokuji vysypáním nejen čtyřmístného, ale i osmimístného kódu zásilky. Policistku, která mi ukládala tři dlouhé kódy na aktivování e-občanky, jsem dohnala k slzám. Je to nebezpečné – číslo kreditky píšu automaticky, kdysi jsem si nákup mohla rozmyslet, než jsem kartu vyštrachala z kabelky a peněženky. Nyní šup – a peníze jsou fuč, a zase bude kurýr u branky. Bavím se.
Proč vám píšu...
Na prvním kurzu jste se mě jako všech účastníků na počátku zeptal, proč jsem přišla. Nechtěla jsem přede všemi vyprávět, že jsem v šoku z otcova Alzheimera, v šoku z toho, že mi po domě chodí 85leté zdravé, opravdu zdravé tělo bez hlavy. Moje odpověď byla: „Přišla jsem, protože chci pochopit, proč se zapomíná a jak nezapomínat.“ Nelze zapomenout, jak jste Jakube zatvářil... Ale já jsem nelhala. U mě to byla snaho o to „poznat nepřítele“ a pochopit, jak ho porazit. Pomohlo.
Každému o tom říkám a opakuji:
Nestačí přijít na kurz paměti v pětasedmdesáti. Pozdě. Před Alzheimerem neutečete, je to nemoc. Ale vybudujete si kognitivní rezervu a prodloužíte svoji samostatnost o několik let. Oddálíte sociální izolaci a psychiatrovi a neurologovi dáte čas, aby zpomalil nemoc.
Trénujte paměť. Hlášky typu: „Já se naučím Master systém (pozn. Školy paměti - paměťová technika na čísla, která se učí na Základním kurzu), když to budu potřebovat“, jsou, promiňte, hloupost! Když to budete potřebovat, už si ani nevzpomenete, že něco takového existuje.
Procvičujte paměť na www.trenujpamet.cz. Je to zdarma (díky!), je to ohromná věc. Spojení „klávesnice-obrazovka-krátkodobá paměť-dlouhodobá paměť“ nastartuje vaši hlavu lépe než dvě kávy. Neurolog vysvětlí, mně se nechce.
Vytvořte si paměťové cesty, je to zábava. Pokud nemáte problém s očima, zvládněte karty. Nehledejte důvody, proč to nelze, hledejte způsob, jak to udělat. Pokud mi žena kolem 60 řekne, že na to nemá čas, nechápu. Kolik času věnujeme hloupostem a kdejaké vatě v každodenní činnosti. „Mě by to nebavilo!“ – a koho to zajímá, jestli tě to baví? Ani čištění zubů mě nebaví, ale dělám to – dokud ty zuby mám. ☺
Mám kamarádku, 48 let, dvě dospělé děti. Profese kadeřnice. Stěžuje si, že špatně spí, několik let se nevyspala. Zapomíná, vyrábí „boty“. Např.: „Chtěla jsem dát psovi pilulku na odčervení. Připravila jsem si pilulku na kuchyňskou linku a šla jsem zavolat psa. Cestou jsem cosi odložila, zavřela, vrátila jsem se k lince, vidím: aha tabletka! Do sklenice jsem nalila vodu a pilulku jsem snědla a zapila. Vybaveno. Moje minutová paměť.“ No, já bych si u ní barvu ani trvalou udělat nedala.
Všeobecná lékařka jí při preventivní kontrole (!!!) na popis tohoto chování řekla: „Ano, takto začíná demence.“ A poslala ji domů. A nešťastnice moje kamarádka to popisuje jako největší legraci a baví tím lidi kolem sebe – a to je všechno. Proč nejde k jinému lékaři? Já už bych seděla v Memory čekárně. Proč ji neposlali na CT hlavy? Vždyť to může být obyčejná nesoustředěnost, porucha spánku apod., až po Alzheimera, Parkinsona a jiné pěkné věci, nebo i nádor v hlavě.
Pointa: „Měla by sis udělat kurz Školy paměti, Brno máš za rohem (pozn. Školy paměti - máme kurzy v Praze, v Brně nebo i online ☺). Nebo alespoň zapnout si v počítači www.trenujpamet.cz, ukážu ti alespoň Master systém a paměťové cesty. A odpověď: „Ále, já na to nemám čas.“ Inu, neházejte perly...
Jakube, strávila jsem s Vaší Školou paměti pěkná léta, a doufám, že ještě strávím. Děkuji!
My tleskáme a děkujeme Vierka!
Tým Školy paměti a aplikace 2000 SLOVÍČEK
